OZNÁMENÍ TRESTNÉHO ČINU
|
![]() Je definován v § 13 zákona č. 40/2009 Sb. (trestní zákoníku): Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákoník označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. TRESTNÉ ČINY SE DĚLÍ NA PŘEČINY A ZLOČINY VÁHÁTE, ZDA OZNÁMIT NEBO NEOZNÁMIT TRESTNÝ ČIN? Jak a kde trestný čin oznámit? Co by mělo trestní oznámení obsahovat? Jak zpřesnit čas a místo? Jaké jsou další podstatné informace? Musím oznamovatel konkretizovat, jaký trestný čin byl spáchán? Jak se dozvím reakci policie na trestní oznámení? Povinnost překazit trestný čin: Povinnost oznámit trestný čin: |
VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU
|
![]() Fáze vyšetřování je zahájena vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání konkrétní osoby pro konkrétní trestný čin. V usnesení je uvedeno, o jaký trestný čin by se v daném případě mělo jednat. Vyšetřování trestného činu pak může trvat různě dlouho, vždy záleží na tom, o jak závažnou a rozsáhlou trestnou činnost se jedná, zda policejní orgán po pachateli pátrá, či je totožnost pachatele známa, jak rychle se daří shromažďovat potřebné důkazy. Doba trvání této fáze trestního řízení je tak většinou počítána v řádech měsíců, v některých případech však může být přípravné řízení výrazně rychlejší, v jiných případech naopak výrazně delší. Dohled nad průběhem přípravného trestního řízení je svěřen státnímu zástupci. V rámci této činnosti může státní zástupce navrhnout provedení dalších úkonů, které je policejní orgán povinen provést, tak, aby bylo přípravné řízení co nejefektivnější. |
PODÁNÍ OBŽALOBY ČI ROZHODNUTÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
|
![]() Pokud státní zástupce dojde k závěru, že zjištěné okolnosti nepostačují k tomu, aby věc byla projednána soudem, může vydat některé z dalších rozhodnutí, a to rozhodnutí o postoupení věci jinému orgánu, rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či o přerušení trestního stíhání. Rozhodnutí o postoupení věci jinému orgánu vydá státní zástupce v případě, že dané jednání není trestným činem, ale mohlo by být jiným orgánem posouzeno jako přestupek či jako kárné provinění. Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vydá státní zástupce, pokud je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se vede trestní stíhání, nebo není-li tento skutek trestným činem, nebo není prokázáno, že skutek spáchal obviněný. Trestní stíhání není přípustné, pokud obviněný nebyl v době spáchání činu za trestný čin odpovědný pro nepříčetnost nebo zanikla trestnost činu. Státní zástupce může rozhodnout v dalších případech o zastavení trestního stíhání, může rovněž přerušit trestní stíhání obviněného v zákonem stanovených případech. |
ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM
|
![]()
Otevřít soud
V případě, že státní zástupce podá obžalobu k soudu, soud tuto obžalobu projedná, a to buď v rámci hlavního líčení, nebo vydá rozhodnutí bez jednání. Hlavní líčení Oběť trestného činu je v postavení poškozeného a má právo zúčastnit se hlavního líčení. V rámci trestního řízení jsou uplatňovány různé zásady, které jsou upraveny trestními předpisy. Zásada presumpce neviny = na každého je hleděno jako by byl nevinen, a to až do doby než nabude rozhodnutí soudu o vině konkrétním trestným činem právní moci. Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví, přičemž orgány činné v trestním řízení postupují z úřední povinnosti = není tedy povinností svědků či obětí trestných činů shromažďovat důkazy o spáchání trestného činu, to je prací zejména policejního orgánu. Zásada ústnosti a přímosti soudního řízení = důkaz se provádí tak, že jsou svědci, znalci, obžalovaný, poškozený vyslechnuti soudem, proto je důležité, aby se svědek dostavil k soudu a vypověděl vše, co k věci ví, a to i v případě, že již tyto skutečnosti vypovídal před policejním orgánem. Řízení před soudem v rámci trestního řízení je vždy celé nahráváno tak, aby nedocházelo k pochybnostem o tom, jak trestní řízení probíhalo. Nahrávka hlavního líčení je součástí spisového materiálu. Řízení před soudem je veřejné. Je však možné, aby byla veřejnost vyloučena v případech, kdy by veřejné projednání věci mohlo ohrozit utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost či jiný důležitý zájem svědka. V případech, kdy nejsou splněny podmínky pro vyloučení veřejnosti z řízení před soudem, může být odepřen přístup k hlavnímu líčení nezletilým a těm, u nichž je dána obava, že by mohli rušit důstojný průběh hlavního líčení. Rozsudek musí být vždy vyhlášen veřejně. |
ROZHODNUTÍ
|
![]() Rozsudek Trestní příkaz Usnesení |
ODVOLÁNÍ
|
![]() V takovém případě celou věc znovu projedná soud nadřízený a ve věci rozhodne, buď tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdí nebo odvolání vyhoví. Pak odvolací soud buď sám ve věci rozhodne, nebo věc vrátí zpět soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V takovém případě platí, že soud prvního stupně je vázán právním názorem odvolacího soudu, který musí respektovat. Kdo se může odvolat? Proti trestnímu příkazu není možné podat odvolání vůbec, zde mohou pouze státní zástupce a obžalovaný podat odpor, což znamená, že se trestní příkaz zcela zruší a věc je znovu soudem prvního stupně projednána. Také odpor je nutné podat ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení trestního příkazu do vlastních rukou. Proti usnesení o zastavení trestního stíhání je možné podat stížnost ve lhůtě tří dnů ode dne doručení usnesení do vlastních rukou účastníka. O odvolání bude rozhodovat bezprostředně nadřízený soud, tzn. místně příslušný krajský soud, příp. v obvodu hlavního města Prahy Městský soud v Praze. Právní moc rozhodnutí Mimořádný opravný prostředek |
ZKRÁCENÉ ŘÍZENÍ
|
![]() V případech méně závažných trestných činů, na které stanoví zákon trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, rozhoduje pouze soudce profesionál, kterému se říká samosoudce. Ten může rozhodnout i bez nařízení jednání, a to jen na základě spisového materiálu shromážděného policejním orgánem, tedy bez osobní účasti obžalovaného. V takovém případě, pokud shledá obviněného vinným, může samosoudce vydat rozhodnutí, tzv. trestní příkaz, kterým rozhodne o vině i trestu pro obviněného. V trestním příkaze rozhodne o vině pachatele a stanoví rovněž trest pro obviněného a je třeba, aby byl trestní příkaz doručen do vlastních rukou obviněnému. Pokud do doby vydání trestního příkazu uplatnil poškozený nárok na náhradu škody v konkrétní výši a z konkrétních důvodů, rozhodne samosoudce rovněž o nároku na náhradu škody. Proti trestnímu příkazu nemá poškozený právo podat odpor, a to do žádné části trestního příkazu. Mezi zvláštní postupy v rámci trestního řízení patří také rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání a o narovnání. |
|