Záhlaví Mapa stránek Výstup
Právo na poskytnutí odborné pomoci
 
Subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytují obětem bezplatně odbornou pomoc.
To znamená psychologické poradenství, sociální poradenství, právní pomoc, poskytování právních informací nebo restorativní programy, a to před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení. Odbornou pomoc poskytují do doby, dokud to vyžaduje její účel.
 
     
 
 
Právo na informace

Práva obětí trestných činů:

Policie a státní zástupce oběti sdělí
a) u kterého konkrétního orgánu může podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a předá oběti kontakt na tento orgán,
b) na které subjekty se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc a předá jí kontakty na tyto subjekty, také uvede, kde získá další informace o věci,
c) za jakých podmínek má právo na přijetí opatření k zajištění bezpečí podle jiného právního předpisu (vykázání, krátkodobá ochrana),
d) jaké etapy řízení následují po trestním oznámení a jaká je úloha oběti v těchto etapách,
e) za jakých podmínek a v jakém rozsahu má právo na peněžitou pomoc.

Základní povinnost informovat plní i obecní policie, Vojenská policie, Vězeňská služba České republiky nebo celní úřad a zdravotnické zařízení.

Poskytovatel pomoci obětem trestných činů informuje 
a) o službách, které obětem poskytuje, a o jejich rozsahu, včetně informace, zda je služba poskytována bezplatně; pokud požadovaný druh služby neposkytuje, odkáže oběť na jiný subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, který požadovanou službu poskytuje,
b) o právech obětí trestných činů,
c) o právech oběti jako poškozeného podle trestního řádu,
d) o průběhu trestního řízení a o postavení oběti jako poškozeného a svědka v něm.

Orgán činný v trestním řízení poskytne informaci, že
a) bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí, popřípadě informaci, že trestní řízení nebylo zahájeno, nebo
b) informaci o stavu trestního řízení, s výjimkou případů, kdy by tato informace mohla ohrozit dosažení účelu trestního řízení.

Věznice, poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence informují oběť na její žádost o
a) propuštění nebo uprchnutí obviněného z vazby,
b) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody,
c) přerušení výkonu trestu odnětí svobody,
d) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu ústavního ochranného léčení,
e) změně formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní,
f) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpečovací detence,
g) změně zabezpečovací detence na ochranné léčení,
h) jakémkoliv vydání obviněného nebo odsouzeného do cizího státu nebo jeho předání do jiného členského státu Evropské unie v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních.

Oběti, které neovládají český jazyk, mají právo být ve vyjmenovaných případech informovány v jazyce, o němž prohlásí, že mu rozumí, nebo v úředním jazyce státu, jehož jsou občany, je-li to možné.

Práva poškozeného v trestním řízení:

Nahlížení do trestního spisu (§ 65 TŘ)
Poškozený je ve většině případů zároveň svědkem a tato role může omezit některá práva poškozeného, konkrétně například právo seznamovat se s výpovědí jiných svědků před podáním svědecké výpovědi v rámci hlavního líčení u soudu.

Součástí tohoto práva je i možnost činit si ze spisu výpisky a poznámky, popř. na své náklady pořídit kopie jeho částí či celého spisu. Výše náhrad nákladů je stanovena interními předpisy.

Toto právo lze uplatnit na základě žádosti o umožnění nahlédnout do spisového materiálu u policejního orgánu (v přípravném řízení) nebo u soudu v trestní kanceláři (po nařízení hlavního líčení).

Pokud je poškozenému odmítnuto nahlédnutí do trestního spisu a státní zástupce toto rozhodnutí potvrdí, může poškozený o toto právo požádat znovu v době, kdy se s obsahem spisu seznamuje obviněný. Doporučujeme o toto právo policejní orgán předem požádat.

Doručování rozhodnutí, proti kterým může podat opravný prostředek (stížnost, odvolání) (§ 64 odst. 1 písm. b) TŘ). Toto právo není třeba výslovně uplatňovat (orgány činné v trestním řízení mají povinnost doručit tato rozhodnutí vždy, když je jim taková osoba známa).

Adresa, kterou uvede poškozený pro účely doručování, nemusí být shodná s jeho trvalým bydlištěm. Jedná se o jakoukoliv adresu, na které přebírá poškozený poštu.

Informování dle zákona o peněžité pomoci státu (zák. č. 45/2013 Sb.)
Toto právo lze uplatnit ústním nebo písemným dotazem u policejního orgánu nebo státního zástupce.

V řízení o trestném činu, v jehož důsledku došlo k vážné újmě na zdraví nebo smrti, jsou orgány činné v trestním řízení povinny poučit poškozeného o podmínkách podání žádosti. Tu poškozený nebo pozůstalý adresuje Ministerstvu spravedlnosti, odbor odškodňování. Podrobněji informujeme na jiném místě této brožury.

Účast na hlavním líčení (§ 43 odst. 1 TŘ)
Účast u hlavního líčení může být pro poškozeného i povinností, pokud zde má vystoupit jako svědek. V takovém případě lze soud požádat o možnost vypovídat v nepřítomnosti obžalovaného.

Toto právo lze uplatnit na základě vyrozumění soudu o konání hlavního líčení, kam se poškozený dostaví (často je k hlavnímu líčení volán jako svědek).

 
     
 
 
Právo na ochranu před hrozícím nebezpečím

Policista v případech, kdy dochází k ohrožení bezpečí oběti, provede úkon nebo přijme jiné opatření k zajištění jejího bezpečí. Stejnou povinnost mají celníci, příslušníci Vězeňské služby, vojenští policisté a strážníci obecních policií.

Policie – poskytne za podmínek dle zákona krátkodobou ochranu oběti,

- vykáže za podmínek dle zákona osobu ze společného bydlení.

Soud vydá na žádost oběti předběžné opatření v občanském soudním řízení v případě vážného ohrožení jejího života, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti.

Soud nebo státní zástupce vydá předběžné opatření v trestním řízení za podmínek stanovených trestním řádem.

Zákon umožňuje poskytnout zvláštní ochranu svědka nebo utajení totožnosti nebo podoby oběti v postavení svědka.

 
     
 
 
Právo na ochranu soukromí

Zákaz zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti oběti upravuje trestní řád.

Pokud o to oběť, její zmocněnec, zákonný zástupce, opatrovník nebo důvěrník požádá, vedou se údaje o jejich bydlišti a doručovací adrese, údaje o jejich místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání, a o jejich osobních, rodinných a majetkových poměrech tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci.
Je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení nebo pro řádné uplatnění práva na obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede, zpřístupní potřebné údaje příslušný policista nebo orgán činný v trestním řízení; o zpřístupnění a jeho důvodech učiní záznam do spisu.

 
     
 
 
Právo na ochranu před druhotnou újmou

Na ochranu oběti trestného činu před vznikem následné nové újmy, tzv. druhotné újmy, zákon stanoví:

  • Oběť má právo kdykoli požádat, aby byla při úkonech, kterých se účastní, učiněna potřebnáopatření k zabránění kontaktu s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo proti níž se vede trestní řízení.
  • Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchané oběti lze klást jen tehdy, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto otázky je třeba klást velmi šetrně a tak, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu oběti.
  • Oběť má právo kdykoliv podat námitky proti zaměření otázky. Námitka se zapíše do protokolu. O důvodnosti námitky rozhoduje vyslýchající orgán.
  • Oběť může žádat, aby byla v přípravném řízení vyslechnuta osobou stejného, nebo opačného pohlaví. Žádosti zvlášť zranitelné oběti je nutné vyhovět, nebrání-li tomu důležité důvody. Důvody, které vedly k zamítnutí žádosti, se poznamenají do protokolu o úkonu.
  • Zvlášť zranitelná oběť může žádat, aby v případě, kdy je třeba její výpověď tlumočit, byl přibrán tlumočník stejného, nebo opačného pohlaví.
  • Zvlášť zranitelnou oběť je v trestním řízení nutné vyslýchat obzvláště citlivě a s ohledem na konkrétní okolnosti, které ji činí zvlášť zranitelnou.
  • Je-li to možné, výslech zvlášť zranitelných obětí v přípravném řízení provádí osoba k tomu vyškolená. U dětských obětí je tomu tak vždy – s výjimkou případů, kdy se jedná o úkon neodkladný a vyškolenou osobu nelze zajistit.
  • Výslech zvlášť zranitelné oběti se provádí tak, aby později nemusel být opakován. V případě dalšího výslechu před stejným orgánem je vyslýchajícím stejná osoba, nebrání-li tomu důležité důvody.
  • Pokud si zvlášť zranitelná oběť nepřeje bezprostřední vizuální kontakt s osobou podezřelou ze spáchání trestného činu (nebo s osobou, proti níž se trestní řízení vede), učiní se, nebrání-li tomu závažné důvody, potřebná opatření, aby k takovému kontaktu nedošlo. Využívá se zejména audiovizuální techniky. Přitom je třeba zajistit, aby nebylo porušeno právo na obhajobu.
  • Oběť má právo, aby ji k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení doprovázel důvěrník.
  • Oběť má právo v kterémkoliv stádiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život. Oběť může učinit prohlášení i písemně.
 
     
 
 
Prohlášení oběti
Oběť má právo v kterémkoliv stádiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život. Oběť může učinit prohlášení i písemně.
 
     
 
 
Právo podat stížnost
Poškozený má právo žádat, aby byly odstraněny závady či průtahy v činnosti policejního orgánu či státního zástupce a žádat o nápravu tohoto stavu ve smyslu § 157a trestního řádu.

Poškozený má právo podat písemnou žádost či ústně do protokolu upozornit na konkrétní nedostatky či nesprávný postup daného orgánu.
Pokud si poškozený stěžuje na postup policejního orgánu, je třeba stížnost adresovat ke státnímu zástupci vykonávajícímu v dané věci dozor. V případě stížnosti na postup státního zástupce je třeba podat stížnost ke státnímu zástupci bezprostředně vyššího státního zastupitelství.

 
     
 
 
Spolupráce s organizacemi na pomoc obětem trestných činů
V České republice existují organizace, které se zaměřují na pomoc obětem a svědkům trestných činů. Jedná se v zásadě o neziskové organizace, které mohou oběti a svědci trestných činů kontaktovat a využít služeb, které nabízí. Mezi tyto organizace patří zejména Bílý kruh bezpečí, který nabízí bezplatně právní informace, praktické rady, setkání s psychologem, krátkodobou terapii, rady, jak získat odškodnění újmy způsobené trestným činem, morální a emocionální podporu, a další individuální podporu pro oběti a svědky trestných činů stejně jako pro pozůstalé po obětech.

Bližší informace o Bílém kruhu bezpečí je možné najít na internetových stránkách www.bkb.cz.

Další dostupné služby v ČR naleznete např. v Registru poskytovatelů sociálních služeb – http://iregistr.mpsv.cz/

 
     
 
 
Právo na překlad a tlumočení
Každý, kdo v rámci trestního řízení prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn při jednání před orgány činnými v trestním řízení používat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, o kterém uvede, že jej ovládá.
V takovém případě jsou ústním jednáním přítomni tlumočníci, kteří tlumočí z českého do cizího jazyka, příp. rovněž pořizují překlady listin, u kterých je to třeba.
Náklady spojené s tlumočením a překladem listin, jsou hrazeny státem.